Jdi na obsah Jdi na menu
 


                                                       Tréninkový deníček

20. dubna

S Destinkou jsem si poprvé zkusila stopy ( teda jestli se tomu co jsem zkoušela dá tak říkat :-)). myslím, že napoprvé to nebylo špatné, Destinka šla hezky s čumákem u země, celou dobu jsem jí ale rukou naváděla kam má jít.

V našem oblíbeném sportu agility, jsme však přece jenom už kousek dál. S Destinkou chodím na cvičák do štěňátek, nějak moc jsme tam toho ještě nepotrénovaly, ale už jsme zkoušely dva tunely za sebou, z rovného tunelu se točilo mírně do leva. To byl náš kámen úrazu, protože Destinka už z domácího cvičení ví, že se vybíhá rovně. Tudíž jsem měla velký problém si jí stáhnout do druhého tunelu. Ale na podesáte se nám to nakonec nějak povedlo:)).My si spolu ještě užijem :-)

Dále trénujeme cik a cap, Destinka začla chápat,že se má stáhnout těsně kolem bočnice nebo stromku, strany nám však ještě dělají problém.

Začla jsem jí taky učit stranové povely - close pro pravou stranu a back pro stranu levou.Jsme však úplně na začátku a tak bude chvíli trvat než Desty pochopí co po ní chci.

Co se však naučila hrozně rychle, je povel čekej. Naučila se ho za dva dny. Velmi se mi teď hodí, když si potřebuju dát před Destinkou náskok.

21. března 2009

Protože jsem s Desťou ve městě ještě nebyla, rozhodla jsem se to dnes napravit:-). Pro začátek jsem zvolila nádraží. Do velké haly, ve které má Kessi už dávno strach, jsem s Destinkou vešla bez problémů. Nebála se ani přijíždějicího vlaku, až když začal brzdit, začla mít strach. Jen co vlak ale začal odjíždět, byla zase v pohodě. Chvíli jsme chodily po sídlišti a tam nás nic nepřekvapilo.Pár lidí si jí hladilo a ona ukázala, jaký umí být mazel. Až když jsme šly po chodníku, který byl docela úzký a a auto jezdila hned vedle něho, chtěla Desta všechny auta chytit. Dokonce se nezalekla ani autobusu.

Tolik k naší krátké výpravě. Příště už se snad vydáme rovnou do centra.

12. březen 2009                                        Tunel,cik a cap

S výcvikem  Destinky jsem začala hned, co jsme si ji přivezli. Jako výcvik beru i socializaci, která byla naší hlavní náplní. Brala jsem ji s sebou na návštěvy, doma si zvykala na přítomnost dvou psů, kočky a králíka, objezdila s námi nějaké závody.
Začali jsme taky cvičit přivolání, sedni a lehni. Za ty dva měsíce co u nás Desta je, se naučila sedni, lehni, stůj, toč, zaza, out - vše ale berte s rezervou, je to ještě štěňátko a tak se cviky občas pletou. Začali jsme taky cvičit s klikrem a nepochybuju o tom, že si ho Desťa oblíbí stejně jako Kessa...

Desty už vyzkoušela tunel. Vůbec jí nedělá problémy do něj vběhnout. A protože bylo dneska hnusně a venku se nedalo cvičit, přitáhla jsem tunel do garáže.Tam se ovšem náš 6 metrový tunel nedá natáhnout a tak musel být do tvaru U, anebo kousek rovně a pak zatáčel. Nevěřila jsem tomu, že tam Desta bude chtít jít, když to bylo teprve podruhé co jsme tunel cvičily a hlavně proto, že neviděla na konec tunelu. Ta malá šikula mě přesvědčila o opaku a to,že tunel měl různé tvary a nebyl rovný, vůbec neřešila.

Zkoušela jsme taky  povely cik a cap. Inspirovala jsem se Silvií Trkman , která tyto povely vymyslela a úspěšně je taky u svých psů používá. Jde vlastně o zkrácený skok, kdy pes už dopředu podle povelu ví, že se má stočit těsně kolem bočnice na pravou nebo levou stranu (cik je pro levou a cap pro pravou stranu).